Kostel sv. Václava
První zmínka o tomto kostele je z roku 1349, kdy měl být přidělen k litomyšlskému biskupství. Dne 4. listopadu roku 1350 žádá tehdejší litomyšlský biskup Jan církevní vrchnost v Olomouci, kam asi kostelík náležel, o vyřízení této žádosti. (J. Kurka: Archidiakonáty Kodex Dipl. Moraviae).
Žádost byla kladně vyřízena rozhodnutím papeže Klementa ze dne 12. dubna roku 1351, jímž bylo celé naše území přiděleno k nově založenému biskupství litomyšlskému. V další době, bohužel, chybí zprávy jak o kostele, tak i o životě zdejšího lidu. Víme jen, že naši předkové se stali v 15. století utrakvisty a katolického kostela používali ke svým bohoslužbám. Po bitvě bělohorské nebylo do roku 1633 v Trpínm kněze, služby Boží se nikde nekonaly a kostelík pustl. Je sporné, byl-li trpínský kostel farní nebo filiální. Snad před rokem 1620 zde byl utrakvistický farář. V roce 1349 byl Trpín farní osadou, ale po roce 1620, asi pro nedostatek kněží, byl již filiálním kostelem bysterské fary a ten stav trvá až podnes.
Po třicetileté válce se obyvatelé Trpína o kostel mnoho nestarali. Ten zpustl tak, že byl roku 1683 zbořen, avšak se stavbou nového kostela se započato ihned. Stavba byla dokončena roku 1689, kdy byl chrám v nynější podobě na 1. neděli adventní posvěcen.
Stavba kostela je provedena v barokním slohu s menší vížkou. Původně byla vazba střechy nad celým kostelem stejného tvaru a na místě nynější vížky byla docela malá věžička. Po požáru roku 1885 byla šindelová střecha nahrazena nynější a tvar střechy upraven podle dnešního stavu. Západní průčelí končí trojhranným štítem, v přízemí je pěkný portál s pískovcovým rámem, na němž je latinský nápis: DIVo WenCesLao MartyrI PatronoqVesVoposVIt - t. j. Svatému Václavu mučedníku a patronu svému zbudoval.
Na dveřích u tohoto vchodu je pěkně rytý zámek s kruhem. Po obou stranách vchodu jsou prázdné výklenky, nad nimi v patře tytéž se sochami sv. Víta a sv. Ludmily, nad kterými uprostřed štítu je další výklenek se sochou sv. Václava. Všechny sochy jsou pěkně provedeny v životní velikosti. Stěny kostela jsou hladké, oddělené plochými pilastry, nad zemí je vysoká podezdívka.
Vnitřek je sice jednoduchý, ale úměrný a světlý. Kněžiště o rozměrech 7,90x6,30 m omezené třemi oblouky je odděleno triumfálním polokruhovým hladkým obloukem s imitovaným zaklenutým klínem uprostřed. Loď je 15,40 m dlouhá a 7,95 m široká.
Po stranách kněžiště je sakristie a kaple Božího hrobu. Po obou stranách jsou 4 mělké kaple 3,90x1,34 m; z nichž ve dvou jsou oltáře P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Nad jednotlivými kaplemi jsou kruchty s dřevěným zábradlím. Kněžiště má tři okna (dvě lichá), segmentem sklenutá, v lodi 3 páry oken. Celá klenba je hladká, křížově sklenutá, v kněžišti uzavřená v jedno, v lodi ve tři pole. Z těchto jedno zaujímá chor; kaple, oratoře a empory jsou zaklenuty valeně. Klenbu nese kládí, obíhající na nástěnných pilastrech, které jsou v rozích zlomené.
Hlavní oltář pochází z roku 1710. Mensa je zděná a je dělena malovanými karyatidami na tři pole. Zobrazují výjevy ze života sv. Václava. První malba znázorňuje Václava mlátícího žito. Druhá jak peče hostie a třetí jak tlačí víno. Zepředu na mense je umístěn novější tabernakl. Predela je pokryta řezbou akantových rozvilin. Nad ní stojí podstavec se soškami andílků, sv. Jana Sarkandra a Jana Nepomuckého. Po stranách jsou brány, nad nimiž jsou v akantových rámech zasazeny obrazy umučení sv. Jana Sarkandra a shození sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Vzadu je na stěně umístěn obraz ve zlatém rámu z akantů, z jejichž listů ční plody a květy, s malými andílky nesoucími emblémy: korunu, žezlo a kříž. Obraz zobrazuje antické bojovníky ve zbrojích na koních s dobytými okružími nepřátel. Vpředu sedí na bílé brůně sv. Václav a nad přilbou má gloriolu. Po jeho boku stojí praporečníci s římskými orly a plentou s obrazem Panny Marie. Nad světcem letí andělé a v pozadí jsou zobrazeny dlouhé řady oděnců v brnění.
Pěkně zdobená cínová lampa v kněžišti a skleněný lustr jsou další ozdobou chrámu. Postranní oltář P. Marie se sochami sv. Anny a sv. Jáchyma, na protější straně oltář sv. Cyrila a Metoděje se sochami sv. Josefa a sv. Františka, uzavírají prostor před dvěma řadami lavic. Kazatelna, která je jedinou a vzácnou památkou z původního kostela, je čtyřboká s oddělenými díly, ohraničenými sloupky na konsolách. V těchto dílech jsou na plátně malované obrazy sv. evangelistů. Pozadí je vyzdobeno obrazem Krista učícího v chrámě, na střeše stojí andílek držící kříž.
Po stranách lodi jsou umístěny obrazy křížové cesty, dále čtyři obrazy církevních otců, P. Marie a sv. Františka z 18. století. Obraz Svaté Rodiny pochází z roku 1838, socha sv. Terezičky je z nedávné doby. Korouhve s obrazy sv. Václava, Víta, Prokopa a Ludmily jsou rovněž z 18. století.
Současné varhany byly postaveny roku 1840 varhanářem Františkem Svítilem z Nového Města na Moravě. V letech 2006-2008 byly restaurovány v dílně Dalibora Michka ve Studénkách a 4. května 2008 slavnostně posvěceny genrálním vikářem královehradecké diecéze Mons. Josefem Sochou.
Na západní straně hřbitova je barokní zvonice se zděným, hladce sklenutým spodkem. Na něm je dřevěné podsebití s kuželovitou střechou, lucernou a bání, zakončenou dvojitým křížem. Původně ve věži byly 3 zvony, z nichž zůstal nejmenší z r. 1728; druhé dva z roku 1772 a 1879 byly ve válce roku 1917 sňaty a rozlity k válečným účelům.
Nynější zvony pocházejí z roku 1925. V době okupace byly zásluhou bysterského faráře dp. Smejkala a starosty obce pana Boucníka zachráněny před zkázou. Na kostelní vížce je zvonek z roku 1885, tedy z doby, kdy byl kostel zachvácen požárem.
Zvonice byla původně mnohem nižší, zvony byly umístěny hned nad klenutím a ze země rozhoupávány provazy, po nichž jsou dosud viditelny otvory. Rovněž v pozdější době zazděná okna ve staré věži svědčí o tom, že tato byla nízká a je tudíž oprávněna domněnka, že spodní část věže je původní, totiž ze starého kostelíka, podobného dosud zachovanému kostelu ve Starém Svojanově, který pochází ze 14. století! Je-li tomu tak, přiléhala asi kostelní loď až k věži.
Kolem kostela je hřbitov s pomníky ze starých dob. Hřbitov vroubí kamenná zeď, ze severovýchodní strany vyztužená silnými pilíři.
Trpínské varhany
- PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY: neděle 9:40, čtvrtek 19:00(18:00)
- pouť - 28.9. v 9:40
- posvícení - neděle po 28.9. v 9:40
