OBEC TRPÍN

Kostel
Kaple
Obec
Aktivity
Fotogalerie


Kostel sv. Václava (Trpín)


První zmínka o tomto kostele je z roku 1349, kdy měl být přidělen k litomyšlskému biskupství. Dne 4. listopadu roku 1350 žádá tehdejší litomyšlský biskup Jan církevní vrchnost v Olomouci, kam asi kostelík náležel, o vyřízení této žádosti. (J. Kurka: Archidiakonáty Kodex Dipl. Moraviae).

Žádost byla kladně vyřízena rozhodnutím papeže Klementa ze dne 12. dubna roku 1351, jímž bylo celé naše území přiděleno k nově založenému biskupství litomyšlskému. V další době, bohužel, chybí zprávy jak o kostele, tak i o životě zdejšího lidu. Víme jen, že naši předkové se stali v 15. století utrakvisty a katolického kostela používali ke svým bohoslužbám. Po bitvě bělohorské nebylo do roku 1633 v Trpínm kněze, služby Boží se nikde nekonaly a kostelík pustl. Je sporné, byl-li trpínský kostel farní nebo filiální. Snad před rokem 1620 zde byl utrakvistický farář. V roce 1349 byl Trpín farní osadou, ale po roce 1620, asi pro nedostatek kněží, byl již filiálním kostelem bysterské fary a ten stav trvá až podnes.

Po třicetileté válce se obyvatelé Trpína o kostel mnoho nestarali. Ten zpustl tak, že byl roku 1683 zbořen, avšak se stavbou nového kostela se započato ihned. Stavba byla dokončena roku 1689, kdy byl chrám v nynější podobě na 1. neděli adventní posvěcen.

Stavba kostela je provedena v barokním slohu s menší vížkou. Původně byla vazba střechy nad celým kostelem stejného tvaru a na místě nynější vížky byla docela malá věžička. Po požáru roku 1885 byla šindelová střecha nahrazena nynější a tvar střechy upraven podle dnešního stavu. Západní průčelí končí trojhranným štítem, v přízemí je pěkný portál s pískovcovým rámem, na němž je latinský nápis: DIVo WenCesLao MartyrI PatronoqVesVoposVIt - t. j. Svatému Václavu mučedníku a patronu svému zbudoval.

Na dveřích u tohoto vchodu je pěkně rytý zámek s kruhem. Po obou stranách vchodu jsou prázdné výklenky, nad nimi v patře tytéž se sochami sv. Víta a sv. Ludmily, nad kterými uprostřed štítu je další výklenek se sochou sv. Václava. Všechny sochy jsou pěkně provedeny v životní velikosti. Stěny kostela jsou hladké, oddělené plochými pilastry, nad zemí je vysoká podezdívka.

Vnitřek je sice jednoduchý, ale úměrný a světlý. Kněžiště o rozměrech 7,90x6,30 m omezené třemi oblouky je odděleno triumfálním polokruhovým hladkým obloukem s imitovaným zaklenutým klínem uprostřed. Loď je 15,40 m dlouhá a 7,95 m široká.

Po stranách kněžiště je sakristie a kaple Božího hrobu. Po obou stranách jsou 4 mělké kaple 3,90x1,34 m; z nichž ve dvou jsou oltáře P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Nad jednotlivými kaplemi jsou kruchty s dřevěným zábradlím. Kněžiště má tři okna (dvě lichá), segmentem sklenutá, v lodi 3 páry oken. Celá klenba je hladká, křížově sklenutá, v kněžišti uzavřená v jedno, v lodi ve tři pole. Z těchto jedno zaujímá chor; kaple, oratoře a empory jsou zaklenuty valeně. Klenbu nese kládí, obíhající na nástěnných pilastrech, které jsou v rozích zlomené.

Hlavní oltář pochází z roku 1710. Mensa je zděná a je dělena malovanými karyatidami na tři pole. Zobrazují výjevy ze života sv. Václava. První malba znázorňuje Václava mlátícího žito. Druhá jak peče hostie a třetí jak tlačí víno. Zepředu na mense je umístěn novější tabernakl. Predela je pokryta řezbou akantových rozvilin. Nad ní stojí podstavec se soškami andílků, sv. Jana Sarkandra a Jana Nepomuckého. Po stranách jsou brány, nad nimiž jsou v akantových rámech zasazeny obrazy umučení sv. Jana Sarkandra a shození sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Vzadu je na stěně umístěn obraz ve zlatém rámu z akantů, z jejichž listů ční plody a květy, s malými andílky nesoucími emblémy: korunu, žezlo a kříž. Obraz zobrazuje antické bojovníky ve zbrojích na koních s dobytými okružími nepřátel. Vpředu sedí na bílé brůně sv. Václav a nad přilbou má gloriolu. Po jeho boku stojí praporečníci s římskými orly a plentou s obrazem Panny Marie. Nad světcem letí andělé a v pozadí jsou zobrazeny dlouhé řady oděnců v brnění.

Pěkně zdobená cínová lampa v kněžišti a skleněný lustr jsou další ozdobou chrámu. Postranní oltář P. Marie se sochami sv. Anny a sv. Jáchyma, na protější straně oltář sv. Cyrila a Metoděje se sochami sv. Josefa a sv. Františka, uzavírají prostor před dvěma řadami lavic. Kazatelna, která je jedinou a vzácnou památkou z původního kostela, je čtyřboká s oddělenými díly, ohraničenými sloupky na konsolách. V těchto dílech jsou na plátně malované obrazy sv. evangelistů. Pozadí je vyzdobeno obrazem Krista učícího v chrámě, na střeše stojí andílek držící kříž.

Po stranách lodi jsou umístěny obrazy křížové cesty, dále čtyři obrazy církevních otců, P. Marie a sv. Františka z 18. století. Obraz Svaté Rodiny pochází z roku 1838, socha sv. Terezičky je z nedávné doby. Korouhve s obrazy sv. Václava, Víta, Prokopa a Ludmily jsou rovněž z 18. století.

Současné varhany byly postaveny roku 1840 varhanářem Františkem Svítilem z Nového Města na Mor. V letech 2006-2008 byly restaurovány v dílně Dalibora Michka ve Studénkách a 4. května 2008 slavnostně posvěceny genrálním vikářem královehradecké diecéze Mons. Josefem Sochou.

Na západní straně hřbitova je barokní zvonice se zděným, hladce sklenutým spodkem. Na něm je dřevěné podsebití s kuželovitou střechou, lucernou a bání, zakončenou dvojitým křížem. Původně ve věži byly 3 zvony, z nichž zůstal nejmenší z r. 1728; druhé dva z roku 1772 a 1879 byly ve válce roku 1917 sňaty a rozlity k válečným účelům.

Nynější zvony pocházejí z roku 1925. V době okupace byly zásluhou bysterského faráře dp. Smejkala a starosty obce pana Boucníka zachráněny před zkázou. Na kostelní vížce je zvonek z roku 1885, tedy z doby, kdy byl kostel zachvácen požárem.

Zvonice byla původně mnohem nižší, zvony byly umístěny hned nad klenutím a ze země rozhoupávány provazy, po nichž jsou dosud viditelny otvory. Rovněž v pozdější době zazděná okna ve staré věži svědčí o tom, že tato byla nízká a je tudíž oprávněna domněnka, že spodní část věže je původní, totiž ze starého kostelíka, podobného dosud zachovanému kostelu ve Starém Svojanově, který pochází ze 14. století! Je-li tomu tak, přiléhala asi kostelní loď až k věži.

Kolem kostela je hřbitov s pomníky ze starých dob. Hřbitov vroubí kamenná zeď, ze severovýchodní strany vyztužená silnými pilíři.


Trpínské varhany
Robert Führer - Fuga Narodil se Kristus Pán
J. K. Kuchař - Adagio As dur
Sixt Bachnann - Allegrino
Trpínské zvony
Souzvuk zvonů Václav, Jan Nepomucký a Maria













PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:  Ne  940,   Čt  1900(1800)

  • MŠE SV. O LETNÍCH PRÁZDNINÁCH - v neděli  v 940, příp v sobotu v 1900
  • PATROCINIUM (POUŤ)  - 28.9.  v 940
  • POSVÍCENÍ  - v neděli po 28.9.  v 940
VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY
PŘEDVÁNOČNÍ ZPOVÍDÁNÍ

NAHORU



Kaple sv. Máří Magdalény (Hlásnice)


Uprostřed Hlásnice je kaple sv. Máří Magdalény, k níž byla přistavěna loď. Malý oltář je ozdoben novým plastickým obrazem sv. Máří Magdalény. Starý obraz, který visí nyní pod kruchtou, je původní obraz oltářní. U kapličky stojí budova bývalé obecní školy.

5. května 2013 byla kaple po letech oprav posvěcena. Slavnostní mši, na kterou se sjelo odhadem 200 návštěvníků z širokého okolí, celebroval pomocný biskup královehradecký spolu s otci z farností Trpín, Svojanova a Olešnice.

Kaple je spravována z farnosti Svojanov. Mše svaté jen v letním období (mezi Velikonocemi a Adventem) v úterý v 1800 hod.

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:  Út  1800 (listopad, příp. březen v 1700) - pouze v letním období

  • POUŤ (PATROCINIUM) - 22.7.

NAHORU



Obec


Obec Trpín leží v nejjižnějším výběžku Pardubického kraje, na zemské hranici s Moravou, kde sousedí s kraji Vysočina a Jihomoravským. Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Polička, 19 km ssv. město Svitavy a 14 km jihovýchodně město Letovice.

Obec tvoří dvě sídla, Trpín a Hlásnice, v nichž žije dohromady 440 obyvatel. Mnoho domů je využíváno k rekreačním účelům. Krajina je typická pro Českomoravskou vysočinu, střídají se lesy, louky, rybníky, potůčky a má své osobité kouzlo v každém ročním období. Území má 1248 ha a leží v nadmořské výšce 620 m.

První zmínka o existenci obce pochází z roku 1012, v souvislosti s bitvou mezi knížetem Oldřichem a polským vojevůdcem Boleslavem Chrabrým. Další významná skutečnost je datována rokem 1349, kdy byl kostel sv. Václava přidělen litomyšlskému biskupství. Obcí procházela známá Trstenická stezka, důležitá obchodní spojnice mezi Čechy a Moravou. Nedaleko Hlásnice je významné poutní místo zvané „Majdalenka“ s kaplí sv. Máří Magdaleny. V lokalitě „Na šancích“ se dochovaly obranné záseky, které bránily švédským vojskům vpádu na Moravu. Ucelený pohled na historii obce poskytuje kniha Dějiny Trpína a okolí a publikace Trpín – Hlásnice, esej o dvou obcích na českomoravském pomezí.

Obec byla v roce 2003 vyhlášena Vesnicí roku v Pardubickém kraji v Programu obnovy venkova.


NAHORU



Farní aktivity


Náboženství

Ministranti

Zpívání

Dětské mše svaté

Dětské mše svaté se konají jednou za měsíc. Děti je doprovázejí zpěvem a hudbou; zpívají se rytmické písně. Kázání je zaměřeno k dětem a na bohoslužbu oběti jsou děti shromážděny kolem obětního stolu.



Živý růženec

Živý růženec tvoří lidé, kteří se společně modlí tuto modlitbu. Vždy 20 lidí se spojuje do jediné růže, která je tvořena z 20ti tajemství (růženec radostný, bolestný, slavný a růženec světla). Členové živého růžence se zavazují denně k modlitbě jednoho předem určeného desátku, který se po měsíci mění. Skupinka živého růžence se tak denně pomodlí celý růženec,



Tříkrálová sbírka

Stanování

Od roku 2012 pořádáme každé prázdniny společné stanování. Jednak je to odměna pro všechny děti, které chodí na zkoušky a dětské mše svaté, a pak je to také možnost jak se sejít i o prázdninách a zažít společné dobrodružství.

Zajímá Vás, jak takové stanování probíhá? Sejdeme se vždy v pátek po obědě a společně vyrazíme (oklikou) na utajené místo. Děti si postaví stany a pak soutěží a plní různé úkoly. Po příjezdu pana faráře společně v přírodě prožijeme bohoslužbu slova. Za splnění úkolů si děti vysoutěží mapu k pokladu a když se setmí, vyrazí ho hledat. I přes různé nástrahy jako je např. hejkal, či absence baterky, ho zatím vždy úspěšně našly. Večer posedíme u táboráku. Ráno pak společně posnídáme, sbalíme stany a vyrazíme k domovu.

Na stanování se děti (i vedoucí) vždy těší už od Vánoc . Proto se, doufejme, bude konat i další roky .

(Helena Balcarová, září 2014)

Stanování 2013
Stanování 2014

NAHORU





Příspěvky, podněty, připomínky k farnímu webu posílejte na adresu uvedenou níže !

© 2014 ŘKF Trpín u Poličky    webmaster:     OBNOVIT