OSTATNÍ POUTĚ

Samota Balda, zvaná také Zlatá studna (Waldbrunn, Wald) leží v katastrálním území obce Jedlové, v nadmořské výšce 654 m, uprostřed lesů.

V 17. století tu při hledání zlata objevili pramen minerální vody, u něhož pak zásluhou hrabat Hohenembsů vyrostly malé lázně (1748) a mariánská kaple. Brzy k nim přibyl i zámek, který sloužil k občasnému pobytu vrchnosti až do roku 1869, kdy došlo k jeho adaptaci na veřejný lázeňský dům. Toto místo, zasazené do malebné přírody, bylo ještě před 2. světovou válkou hojně navštěvováno (mimo jiné zde pobýval i Jaroslav Vrchlický), díky čemuž mohla vzniknout Nová Balda, vzdálená jen pár stovek metrů od starého areálu. Na sklonku války ovšem lázeňské budovy zpustly natolik, že v letech 1946-1947 musely být některé z nich zbořeny (bývalý zámek). Brzy na to byly zrušeny i samotné lázně. Na Baldě dosud stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, vybudovaná počátkem 19. století, ještě za Hohenembsů.

PĚŠÍ POUŤ Z BYSTRÉHO NA BALDU

Vycházíme v 8⁰⁰ hod. od kostela sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém. Sejdeme na červenou turistickou značku, po které směřujeme do Dolní Jedlové. Zde se k nám přidávají (pokud jdou) další poutníci. Společně pokračujeme po červené značce k jedlovským rybníkům, kde se - cca v 9³⁰ - připojuje většina poutníků z Jedlové i odjinud, a pak po silnici (stále po červené značce) na Baldu ke kapli Panny Marie Sněžné. Zpáteční cestu absolvujeme buď společně nebo jednotlivě, jak kdo chce.

Východně od Hlásnice (1 km) leží na náhorní rovince “Na kostelíčku” malá kaplička zvaná “Majdalenka” – kněžiště zříceného kostela. Podle pověsti je polozbořený kostelík zbytek panenského kláštera “Maří Magdalény – kajícnice”.

Jak to všechno začalo

Jezdím pomáhat na Znojemsko, kde působí FATYM - farní tým. Na farách jsou shromážděni kněží, jáhni, někde katechetky. Jsou v oblasti, kde spravují velké množství farností. Působí a pracují v pohraničí, které je z našeho pohledu nábožensky pusté. Když jsem tam s nimi spolupracoval, všiml jsem si, že některé prvky máme společné. I když je Vysočina vedena v tabulkách jako religiózní, náboženská, oblast kde víra žije. I u nás se však objevuje to, že po dobu 40-ti let klesá i zde počet věřících; těch, kteří se účastní na mši svaté ať v neděli či ve všední den. Stále klesá počet křtů, svateb, nemluvě o živé víře; o tom, že by lidé byli skutečně přesvědčenými věřícími, kteří praktikují víru v životě. Myslím si, že to je jeden z nejvážnějších důvodů Nového Jeruzaléma - prosba o vzrůst víry v našem kraji.

Tam, na jižní Moravě, spustil před deseti lety otec Jiří Bartoš v Hlubokých Mašůvkách poutě, kdy se lidé jednou za měsíc sešli v místním kostele a modlili se právě na tento úmysl. Z toho pro mne vyvstala otázka. Dělají to tam, proč bychom to nemohli dělat i my tady?

Přišel jsem tam před čtyřmi lety a to už byl název Nový Jeruzalém užívaný, zaběhnutý, spojený s poutí Hluboké Mašůvky a Vranov nad Dyjí. Chápáno biblicky - Nový Jeruzalém - Zjevení sv. Jana: naše pravá vlast, Boží království, nebe, cíl a program našeho života s Kristem.

Zeptal jsem se tedy, zda by bylo možné tento jejich "recept" převzít k nám. Souhlasili.

S tím, že my jsme zde udělali některé místní úpravy. Základní změna je ta, že my nejezdíme na jedno místo. Přejeme si, aby lidé poznali svoje nejbližší farnosti, kostely. Nový Jeruzalém má tedy u nás putovní ráz. Vzniklo zde několik nových prvků. Základním a myslím, si, že nejdůležitějším je tzv. "Ustavičná modlitba". Každý den se lidé v kostele modlí růženec na 6 úmyslů Nového Jeruzaléma. Je to věc dobrovolná, věc přijetí výzvy k modlitbě, oběti na určité úmysly církve. Lidé se jí mohou zúčastnit a zúčastňují se.

Jáhen Ladislav Kinc

SEVEROZÁPADNÍ
(VÍTOCHOVSKO-VÍRSKÝ)
PROUD

Sedmidenní pěší pouť, které se účastní poutníci z oblastí kolem měst: Sebranice u Litomyšle, Bystré, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Olešnice, Kunštát, Letovice, Boskovice. Jsou také zváni všichni ostatní, kteří chtějí poznat trasu která vede krásnou krajinou: Českomoravská vysočina, Boskovická pánev, Moravský kras, Drahanská vrchovina, Ždánický les, Chřiby.

Začíná třetí neděli v srpnu.

Předetapa: Radešínská Svratka - Vítochov.
Úvodní etapa: Vítochov - Vír - Olešnice.
1. etapa: Olešnice - Letovice - Boskovice.
2. etapa: Boskovice - Sloup - Senetářov - Ruprechtov.
3. etapa: Ruprechtov - Rostěnice - Milonice.
4. etapa: Milonice - Koryčany - hora sv. Klimenta - Boršice.
Poslední etapa: Boršice - Velehrad (Spolu s poutníky, kteří do Boršic přijedou autobusem.).

K bližšímu seznámení s cestou i s dalším, co k pouti patří, nám může posloužit
Dopis poutníkům 17. pěší pouti na Velehrad v roce 2017.