OBEC NEDVĚZÍ

Kostel
Obec
Aktivity
Fotogalerie


Kostel sv. Prokopa


V době, kdy v Bystrém začínaly přípravy se stavbou nového kostela (r. 1721), se dohodli i nedvězští občané, že postaví na návsi zvonici, aby mohlo být zvoněno alespoň "klekání" a poledne.

Za tím účelem vypravili se někteří formani, kteří jezdili při výkonu roboty do Brna, k zvonařské firmě v Brně a nechali pro novou zvonici ulít zvon.

Vyžádali si u vrchnosti v Poličce povolení ke stavbě a stavbu provedli v r. 1722 za rychtáře Matěje Libry. Zvon váží 120 kg a je na něm tento nápis: "Ke czty a chwale Bozy gest tento swon na autraty teto obcy Nedwiezi letha 1722 zhotowen Matieg Libra w ten czas rychtarz."

V roce 1844 byla tato kaplička opravena a ohrazena plotem. Obraz představující sv. Prokopa s čertem byl přemalován. V roce 1850 byla pořízena červená korouhvička, kterou pak občané nosili při procesích. V kapličce byly též malované obrázky křížové cesty. Mimo zvonění se v ní odbývaly různé pobožnosti.

V roce 1875 byla kaplička zase valně sešlá, hlavně střecha musela být nahrazena novou. Oprava byla provedena za starosty Jos. Hanuse.

V roce 1898 se občané dohodli, že starou kapličku nahradí novou prostornější stavbou - kostelem. Návrh ke stavbě nedvězského kostela dal farář Hejtmánek, narozený v Nedvězím, syn místního učitele, který jako učitel v obci Nedvězí působil v r. 1850. Za tím účelem nechali brzy zjara roku 1899 udělat a vypálit asi 20 000 cihel. Cihly byly dělány nad stavením V. Bednáře č. 27 a zhotovil je Vincenc Kalášek z Borovnice.

Stavba kostela probíhala od června 1900 do září 1901. V říjnu téhož roku se obecní zastupitelstvo usneslo, aby obec Nedvězí převzala nad nově postaveným kostelem patronát.

Celkový náklad na stavbu činil asi 9 700 korun. Celý tento obnos byl uhrazen dary místních i cizích občanů a veškeré práce nádenické a potažní vykonali místní občané zdarma. Kamenné plotny kolem kostela jsou až z Budislavi, odkud je dovezli rovněž zdarma. Proto byl náklad na stavbu poměrně nízký.

Kostel byl zasvěcen sv. Prokopovi vzhledem k tomu, že do něj přešel velký obraz ze staré kaple (zvonice) představující sv. Prokopa orajícího s čertem.

Po roce 1930 darovala do kostela také vzácný obraz Panny Marie šlapající na hada jeptiška pocházející z rodu Hanusova čp. 41 Josefa Hanusová. Terezie Žižková z rodu Juklových č. 29 darovala obrazy, které přivezla až ze Svaté země od Jeruzaléma.

V době 2. světové války byly zrekvírovány oba zvony. Větší z nich byl nalezen a opět zavěšen, menší zvon se již na původní místo nikdy nevrátil. Na vrcholu původní zvonice byl moravský kříž a pod ním baňka - tyto byly později nahrazeny kopiemi z nerezavějící ocele a baňka byla pozlacena.

V roce 1994 byly provedeny opravy střechy a zvonice. Dokumenty o jejich průběhu a o církevních poměrech v té době jsou uloženy v baňce pod křížem na zvonici.

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:  So  1800(1630) - lichý týden, s nedělní platností

  • 26.12 a VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - mše sv.  v 930
  • PATROCINIUM (POUŤ)   - v neděli po 4.7.  v 930
  • POSVÍCENÍ   - poslední neděli v říjnu
VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY
PŘEDVÁNOČNÍ ZPOVÍDÁNÍ

NAHORU



Obec


Obec se nachází ve svahovitém údolí na okraji severovýchodní části Českomoravské vrchoviny, přibližně 10 kilometrů severně od města Poličky. Obklopuje ji Librův kopec - 722 m n. m., Navrátilův kopec - 737 m n. m., Jírův kopec - 729 m n. m. a Kuklův kopec - 698 m n. m. Katastr, tvořený dvěma místními částmi Nedvězí a Nedvězíčko, se rozprostírá po obou březích Trhonického potoka. V obci žije 226 obyvatel. Na vrcholu Librova kopce při silnici na Bystré stojí stavení s čp. 1, které se nazývá Librův grunt. Toto stavení bylo inspirací pro knihu Na Librově gruntě spisovatelky Terezy Novákové. Popisuje zde život zdejšího lidu v minulém století se všemi těžkostmi a původními zvyky. Na jednom z nejvyšších míst obce stojí budova meteorologické stanice.

První zmínky o vesnici Nedvězí jsou uvedeny ve znění listu krále Vladislava II. Jagelonského z 25. února roku 1474, kde král potvrzuje purkmistru a konšelům města Poličky všechna práva a privilegia již dříve městu udělená králem Václavem IV., a to včetně držení vesnic městu podléhajících. Vyjmenována je i ves Nedvězí – viz Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1526, čís. 356 a 651. Ověřený přepis z r. 1508 je uložen v archivu města Poličky.

Datum první výslovné zmínky o Nedvězím neznamená, že obec neexistovala již před rokem 1474, naopak je velmi pravděpodobné, že ves Nedvězí vznikla mnohem dříve neboť první zmínka o osadě Nedvězičko, které je přímým pokračováním obce Nedvězí, je z r. 1360 (dle údajů v knize o obci Ubušínek, kam Nedvězíčko patřilo až do roku 1924). Osadu Nedvězíčko dělí od obce Nedvězí jen Trhonický potok protékající obcí Nedvězí a tvořící zde dávnou zemskou hranici mezi Čechami a Moravou.

Bližší informace viz kniha Nedvězí od r. 1474 vydaná Obecním úřadem v Nedvězím r. 2011. V polovině 19. století již byla vesnice samostatná, v letech 1850 až 1873 byla připojena k obci Bystré a poté se 26. června 1873 opětovně osamostatnila.


NAHORU



Farní aktivity

Tříkrálová sbírka

NAHORU





Příspěvky, podněty, připomínky k farnímu webu posílejte na adresu uvedenou níže !

© 2014 ŘKF Bystré u Poličky    webmaster:     OBNOVIT