OBEC JEDLOVÁ

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:  Ne  11⁰⁰ - sudý týden,   Pá  17³⁰(16³⁰) - první pátek v měsíci

Zděný kostel Nanebevzetí Panny Marie na kopci nad Dolní Jedlovou byl vystavěn po požáru, který zničil dřevěnou kapličku u "školního kříže". Práce trvaly tři roky (1906-1909) a sochou sv. Josefa jej vyzdobil místní řezbář Antonín Soukal.

V roce 2016 - ke 110. výročí započetí stavby kostela - doznal jeho interiér značné proměny. Úpravy, během nichž byl kostel od 2. dubna do 20. srpna uzavřen, zahrnovaly: kompletní výměnu ještě původní elektroinstalace (její dlouhodobě nevyhovující stav byl prvním podnětem k opravě) - rozvody (včetně přípravy na zabudování topení do lavic), osvětlení, ozvučení; výměnu oken; opravu a nátěr zdí a stropu; úpavu a znovunatření lavic, nátěr kůru a dveří; lokální opravu dlažby v lodi a zbudování stupínku v presbytáři, instalaci opraveného harmonia a další. Začátkem září byl položen koberec na stupínku v presbytáři a v listopadu do lavic a na lavičky instalovány podsedáky. Zrestaurovaný boční mariánský oltář se na své místo vrátil koncem května 2017 (před slavností Nanebevstoupení Páně). Jedním z cílů úprav bylo i barevné sjednocení prostoru, což se povedlo. Vzhled interiéru před a po ůpravě můžete zobrazit poklepáním na obrázek.

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:  Ne  11⁰⁰ - lichý týden

Obec Jedlová vznikla ze tří místních částí, které navzájem splynuly. Jméno obec dostala podle ztepilých jedlí, které obec obklopovaly. Rozkládá se v délce 6 km podél Zlatého potoka, jihovýchodně od Poličky. V současné době má obec 1024 trvale žijících obyvatel, 274 trvale obydlených domů, 75 rekreačních chalup a 13 chat.

Jedlová byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II. (1253-1278) jako pohraniční ves na českomoravském pomezí, a to se na rozvoji obce projevilo hlavně v období 2. světové války a těsně po ní, při odsunu německého obyvatelstva. Tři místní části, ze kterých vznikla Jedlová, se jmenují Dolní jedlová, Horní Jedlová a Čtyři Dvory. Na konci 17. století přibyla skupina obydlí, nazývaná Zuzančina Víska (též Šest chalup, nebo Šestidobí).

Místo je poprvé zmíněno v listinách z let 1349 a 1350 jako Krásný pramen, Krásná studánka, ale i Krásné zřídlo, jako majetek litomyšlské diecéze. Symbolika obce se zachovala na otisku úředního razítka. V poli je vždycky vodní zdroj, kamenná studánka s tekoucí vodou do kamenného žlabu a po stranách pak dvě blíže neurčené kvetoucí rostliny. Z heraldického hlediska byl tedy navržen motiv symbolizující studánky dvěma stříbrnými pruhy v modrém poli a rostlinný motiv symbolizující zlatý květ.